Země: Polsko
Žánr: black metal / post-punk
Datum vydání: 06.10.2023
Vydavatelství: vlastní vydání
Seznam skladeb:
01. Jerusalem Shore
02. Aleksandria
03. Pomnik
04. Od przedszkola do okopa
05. Poczytaj mi tato
06. Moda nienawiści
07. Kciuk cel pal
08. Sałynka
09. Następna stacja getto
10. Do pokoju
11. Koniec wakacji
12. Już po dzwonku
13. Wojna domowa
14. Kciuk cel pal (Perturbator remix)
Hrací doba: 44:26
Odkazy:
bandcamp / facebook / instagram
Polsko je bezpečné. Polsko je zabezpečené. I to stojí v jednom z textů na albu „Koniec wakacji“. Při poslechu ovšem tenhle pocit člověk zrovna dvakrát nemá, protože tohle je takový bordel, že si spíš říkám, co se to v tom Polsku děje. Ostatně není divu, bavíme se o kapele Gruzja, kurwa mać.
Že jsou Gruzja magoři, se vědělo hned s první deskou „I iść dalej“. Že jsou v jejich sestavě členové z kapel jako Biesy, Furia, Massemord nebo Thaw se zjistilo až o něco později roku 2019, zhruba před vydáním druhého alba „Jeszcze nie mamy na was pomysłu“. Právě s touto výbornou nahrávkou jsem Gruzja naplno propadl. Kategorizovat žánrově jejich hudbu je poměrně oříšek, protože je vším, jenom ne něčím standardním a lehce přirovnatelným. Nejlépe je asi říci, že je v tom styl scény jižního Polska, jinými slovy, je to divné a rádo si tu libuje v experimentech.
Původní blackmetalové výrazivo dostalo za vyučenou právě na dvojce „Jeszcze nie mamy na was pomysłu“, kde začaly ve velkém prosakovat na povrch silné úchylárny, které nakonec tvořily snad půlku alba. Tyhle post-punkové až novovlné tanečky tvořily spolu s blackmetalovým základem tak působivou avant-gardu, že nešlo odolat. Ve směřování za podivnostmi Gruzja směle pokračovala i na splitu s Neon Scaffold, jménem „Konflikt“, a soundtracku „Vulgator“ pro hru Priest Simulator. Nejsem si tedy jist jak novinku „Koniec wakacji“ v rámci řadové diskografie Gruzja počítat, ale řekněme, že je to třetí klasická studiová nahrávka.
Co se novinek v jejich stylu týče, lze „Koniec wakacji“ přirovnat k „Jeszcze nie mamy na was pomysłu“, avšak taneční čuňačinky byly vyměněny za tvrdší noise industrial. Jestli se vám líbila „Iść dalej“, poslední skladba z debutu, dost možná vás novinka v tomto ohledu potěší. Já rovnou přiznávám, že tohle směřování mi až tak po chuti není, ale zkusím album nejprve rozdělit do několika bloků, což je vzhledem k žánrové pestrosti celkem snadné a snad i na místě.
„Koniec wakacji“ nabízí svižné kusy, které se nesou na mísení black metalu a punku, přesněji řečeno hardcoru, chcete-li crustu. Tahle poloha je od Gruzji již dobře známa a úvodní „Jerusalem shore“ hned názorně ukáže, co to znamená v praxi. Agresivní a zároveň chytlavá skladba, navíc ozvláštněna mluveným slovem typickým pro Gruzju. Výborný je zejména přechod před koncem písně. Druhá „Aleksandria“ pak posune tuto vřavu ještě do vyšších otáček a zároveň začne ukazovat i elektronickou stránku nové desky. Ta nadobro ovládne stopáž u následující „Pomnik“, s níž se dostáváme k tomu slabšímu.
Skladeb ve stylu „Pomink“ je tu několik, jmenovitě ještě „Do pokoju“ a „Już po dzwonku“. Přestože v rámci celku alba jakžtakž zapadají, nemohu se zbavit dojmu, že se jedná spíše o výplně. Lépe hodnotím odvážnější stopy, kde elektronika jede naplno až k noisu. Skvělá je „Sałynka“, kde se navíc Gruzja dostane i do atmosferičtější polohy navozující přítomnost jakési spirituality. Zábavná je i rytmická „Moda nienawiści“, naopak „Następna stacja: Getto“ už začíná trochu nudit. Poněkud obyčejné pak působí dvojice „Od przedszkola do okopa“ a „Poczytaj mi tato“. Ty sice nabízejí tak nějak vše z rejstříku novinky (i včetně onoho duchovna) , ale jedná se spíše o gruzjínský průměr.
Jak vidno, hrátky s elektronikou vnímám tak půl napůl. Co ale funguje naprosto přesvědčivě, je zbytek nesoucí se v tradičním hardcorovém tempu. Řeč je o trojici „Kciuk, cel, pal“, „Koniec wakacji“ a závěrečné „Wojna domowa“. Tady není o čem, to jest zajebiste! Kupředu je sborově popohání refrény s hitovým potenciálem a přestože jsou možná přímočařejší, stále jsou nápadité. Taneční pasáž v „Kciuk, cel, pal“, která je ještě zvýrazněna v Perturbatorově remixu, budiž tomu důkazem.
Textová náplň je opět hodně abstraktní, což plně odpovídá i hudbě samotné. Začíná se u Apokalypsy z Nového zákona, pokračuje přes teplákovky, pohovky a smradlavá sídliště, a poté už dochází především na téma ústřední, čímž je válečná vřava. To už ostatně ilustruje krásný obal od Zbigniewa M. Bielaka. Děti, narukování do války, zákopy, úkryty v metru a rakety dopadající na Ukrajinská města. Prostě konec vakací, vzhůru pro rakety. Tedy aktuální dění hned za polskými hranicemi.
Nejdůležitějším dílkem do celé té textové mozaiky je však hodně velká porce Polska, rozuměj místních kulturních reálií, které je z českého pohledu těžké rozklíčovat. Jsou tu citace a odkazy na nejrůznější jiné polské písně, knihy či přísloví, kde jejich úplný význam zůstává nám nepolákům zahalený. Proto bych se do hlubších analýz textové stránky nepouštěl. Co však platí, k hudbě je to příznačné a je to stejně křiklavé, jako samotný obal.
Gruzja na „Koniec wakacji“ pokračuje v provokacích a dělání si prdelí ze všeho kolem. V několika momentech se sice trochu hledá, jsou tu i slabší pasáže, ale přesto se vyplatí věnovat novému albu čas, jelikož to co se tu povedlo rozhodně stojí za to. Musel jsem se do alba prokousávat, avšak přistihl jsem se, že se k němu vracím vlastně neustále. S každým poslechem se už těším na oblíbené party, kterých není málo. „Jeszcze nie mamy na was pomysłu“ překonáno nebylo, i tak ale „Koniec wakacji“ zabaví a představuje Gruzju se vším všudy.
Jebać Gruzję.
Napsat komentář