Země: Česká republika
Žánr: crust / post-hardcore / sludge metal
Datum vydání: 23.11.2023
Vydavatelství: Doomentia Records
Seznam skladeb:
01. Thanatos
02. Aparát lidského hříchu
03. Dotek smrti
04. A noc zdá se věčná
05. Objetí
06. Zlá krev
07. Země
08. Návrat
Hrací doba: 27:04
Odkazy:
bandcamp / facebook / instagram
Dá se říci, že každé nové album tuzemské formace Mörkhimmel je minimálně v našem podzemí velkou událostí. Když tato parta něco vydá, vlastně vždy jde o jednu z nejlepších věcí, jakou česká scéna toho roku nabídla. S novinkovou deskou „Genium Obskurity“ to ale dost možná budou mít s obecným přijetím poněkud těžší.
Mörkhimmel již sedmnáct let platí za stálici domácí tvrdé scény. Začínali jako d-beatem poháněný crust punk, tehdy ještě převážně s anglickými texty, což je zvěčněno na jejich prvotině „Sheep in the Labyrinth“ z roku 2009. Výrazná změna, a řekl bych i průlom, nastal v letech následujících, kdy se jejich hardcorový styl rozrostl o značný vliv švédského death metalu a přidali také na blackmetalové stránce, o kterou se otírají už od svých začátků. Tohle období mezi lety 2012 až 2014 je zaznamenáno na dvou skvělých deskách „Zloskřivec“ a „Ostří černé kosy zní“.
Pak nastalo tříleté studiové mlčení, ze kterého se Mörkhimmel vyhrabali prostřednictvím bezejmenného splitu s The Tower, na kterém se nacházely čtyři nové písně. Zde se kapela opět trochu posunula jiným směrem, kdy ve skladbě „Pravidla hněvu“ přišla s lehce rockovějším přístupem, ale tím hlavním úkrokem byla dlouhá kompozice „Řeka“. Ta totiž nabídla plíživě táhlý a atmosférický sludge metal. Všechno to sice neslo zavedené znaky Mörkhimmel z tehdy posledních řadovek, ale změna to byla. Nicméně nyní, ke konci roku 2023 a po dalších šesti letech pauzy, „Genium Obskurity“ jako když představuje úplně novou kapitolu Mörkhimmel.
Jak sama kapela tvrdí v jednom z textů, „Mörkhimmel se vůbec nezměnil“, ale platí to tak napůl. Už s prvním poslechem ihned poznáte, že jste naladili právě Mörkhimmel, ovšem celou dobu vám u toho vrtá hlavou, co se to tu stalo. Že bude s novým albem něco jinak lze vyčíst už ze samotného provedení obalu. To je skutečně designérská lahůdka. Název kapely a nahrávky je pouze na hřbetu, hlavní slovo tu mají dva výřezy ve zlaté laminaci. Tahle deska vás pozoruje a dokud si ji znovu nepustíte, tak nepřestane. A „Genium Obskurity“ vícero přehrání rozhodně vyžaduje.
Mörkhimmel na „Genium Obskurity“ zní jako oni zejména díky tomu, že hudba je to stále temná, neveselá a špinavá. Tahle náplň je ale nyní prezentována jinými prostředky, které však tento výraz dovedou vyjádřit obdobně. Celkově působí novinka jako převážně pomalá deska. Rochní si v útrapách a využívá k tomu tradičně tvrdé kytary a zpěvy, rockově přímé postupy i melancholicky snové motivy. Žánrově mi „Genium Obskurity“ spadá někam do post-hardcoru s vlivy sludge metalu a původního stylu Mörkhimmel. Je z toho citelný také velký smysl pro epičnost. Při poslechu jsem si vzpomněl třeba na poslední desku Gattaca, která to na „Monumenty selhání“ stočila podobným směrem.
Zpozornění nastává už v prvních vteřinách, kdy jako bychom právě prožívali idylku někde na Riviéře. Velice brzy ji však vystřídá marast v podobě utažené tryzny, ovšem za přítomnosti srozumitelného vokálu Slávka, což také může překvapit. Úvodní „Thanatos“ ale beru spíše jako jedno dlouhé intro. Na klasický zpěv dochází až ve druhé „Aparát lidského hříchu“, s níž skrze povedené riffy poskočí i hudba do alespoň střednětempých vod. Jsou tu i zajímavé kytarové vyhrávky, které udržují současnou podobu Mörkhimmel v pochmurně zasněné náladě, jež se nese celým albem. Škoda jen že tento kus tak brzy skončí.
Odlehčení představuje „Dotek smrti“, kterou se nebojím označit za rockový hit pro svoji chytlavost a přímost. Nebýt zanešené produkce a hlubokého zpěvu, skladba by klidně zapadala do devadesátkové kytarové scény. Bohužel jí trochu ubírá energii bezzubá pasáž startující kolem poloviny stopáže. První stranu uzavírá „A noc zdá se věčná“, v níž se kombinuje obdobně jednoduchý rockový přístup s předešlou metalovou tvrdostí. Tahle píseň asi vůbec nejvíce připomíná předchozí tvář Mörkhimmel a patří k tomu nejlepšímu na novince. Logicky tak byla vybrána jako první singl k desce.
Druhou polovinu alba startují dva spíše svižnější kusy „Objetí“ a „Zlá krev“, které stojí na rockové struktuře a post-hardcorovém sekání. Hudba zůstává agresivní, ale snová. Zároveň se zde začínají objevovat zvukové efekty připomínající spacerockové toulání nekonečnem. Předposlední stopu „Země“ lze označit za jakousi mezihru. Tvoří ji úryvek z audioknihy Jób – Člověk soudí Boha. Závěrečná útrapa „Návrat“ pak vhodně ukončuje neustále houstnoucí atmosféru. Jsou tu momenty (zejména na této druhé straně), které v sobě mají znaky post-rockové/metalové rozlehlosti, ovšem pro tento žánr na velice krátké ploše, což mi přijde zajímavé. „Genium Obskurity“ má 27 minut, nepočítáme-li intermezzo „Země“, tak 25. V případě některých skladeb, a zejména té poslední, mi ale tahle přílišná krátkost přijde na škodu, jelikož by se dané motivy určitě daly rozvíjet dále, než je prostě jenom useknout. Se současnou délkou však není problém si desku pustit hned dvakrát po sobě, což jsem zejména s prvními poslechy dost praktikoval, protože tu zkrátka je stále co objevovat.
„Genium Obskurity“ je tedy oproti svým předchůdcům jiné zejména ve svém tempu a přístupu. Z death metalu a black metalu tu zbylo pramálo, maximálně nějaká žánrová esence. Jinak je to atmosférická nahrávka pohybující se v neklidných vodách post-hardcoru a sludge metalu, která ale stojí na až rockových strukturách. První strana mi připadá s výjimkou úvodu agresivnější a více o riffech, druhá pak hloubavější, s důrazem na vyjádření nálady. Produkčně zní deska velice živě a tak nějak mörkhimmelovsky, takže tohle usnadňuje onu změnu zkousnout a do alba se postupně dostávat.
Novinka Mörkhimmel je každopádně zvláštní, avšak výrazná. Přestože je krátká, je bohatá na nápady. V současné době ji nemohu zařadit výše než předchozí dvě dlouhohrající nahrávky, zároveň se mi však „Genium Obskurity“ líbilo s každým poslechem čím dál více. Další růst už nepředpokládám, ale poslech rozhodně doporučuji, protože kvalita u Mörkhimmel pořád je.
Napsat komentář