Datum: 02.03.2024
Místo: Black Pes, Praha – Klánovice
Pořadatel: Obscure Promotion
Vystupující: Monastery, Almost Dead, Atheist, Cryptopsy
Klánovický les hostil první březnovou sobotu velice zvučná jména. Do místního klubu Black Pes zavítaly v rámci „Unquestionable Blasphemy Tour 2024“ legendy technického death metalu Atheist a Cryptopsy. Právě kvůli Atheist byla moje účast takřka povinností, poněvadž tuto kapelu jsem, na rozdíl od Cryptopsy, doposud nikdy naživo neviděl.
Stejně jako spousta dalších návštěvníků, i já jsem do Klánovic vyrazil vlakem. Do Black Psa jsem šel vůbec poprvé, takže mě dost potěšilo, že klub se nachází takřka hned vedle vlakového nádraží, a já nemusel nikde bloudit po lesích. Na předkapely jsem nijak nespěchal, takže když jsem dorazil na místo, už hrála první z nich. V rozpisu byli jako první psáni kalifornští Almost Dead, v propagaci prezentovaní jako death / groove / hardcore. Zprvu mě překvapilo, kolik lidí přišlo už na prvního účinkujícího, avšak po chvilce zorientování se v prostoru jsem zjistil, že dost návštěvníků stálo nesmyslně ve dvou průchodech do hlavního sálu, takže když jsem tuto „bariéru“ překonal, v blízkosti pódia se dalo už celkem v klidu pohybovat. Dalším domnělým překvapením bylo, když jsem se do Almost Dead pořádně zaposlouchal. Nepřišlo mi to nijak extra groovy natož hardcore. Jednalo se totiž o maďarské Monastery, kteří měli vystoupit až jako druzí.
Viděl jsem více jak polovinu setu Monastery a byla to standardní deathmetalová hoblovačka. Jedná se o kapelu založenou už na konci osmdesátých let, ale stejně jako i o druhé předkapele jsem o nich nikdy neslyšel. Každopádně tento koncert mě nepřiměl jejich tvorbu zpětně nastudovat. Po nich už přišla řada na Almost Dead, a teda tam jsem šel asi po čtyřech písničkách do prdele. Ve chvíli, kdy začali hrát něco jako opravdu špatný nu metal jsem si prostě řekl, že nemusím vidět a slyšet všechno. Byla to ona avizovaná moderna, o death metalu bych ani nemluvil, ovšem až takhle bídné jsem to nečekal.
Po menší pauze venku jsem se vrátil s předstihem do sálu, abych měl dobré místo na Atheist. Jak je i uvedeno na plakátu, ti se v rámci tohoto turné zaměřují na klasická a stylotvorná alba „Piece of Time“, „Unquestionable Presence“ a „Elements“. Moc nechápu, proč měli potřebu tohle extra zmiňovat, když kromě těchto alb vydali už jen jedno další, ale budiž. Alespoň člověk věděl, že s vynecháním novějšího „Jupiter“, nelze šlápnout vedle.
Pohled na současné Atheist je docela vtipný. Vlastně vypadají, jako kdyby Kelly Shaefer, jediný původní člen, vzal čtyři kluky na výlet. Očividně si toho jsou vědomi, protože Shaefer skutečně na pódiu působí jako jejich mentor, kdy během hraní vyzdvihuje hráčské výkony a hecuje publikum, aby je náležitě ocenilo. Ostatně má na to dost prostoru, protože technická hudba Atheist má spoustu krkolomných instrumentálních pasáží a jak známo, Shaefer kvůli zánětu šlach a syndromu karpálního tunelu už nehraje na kytaru, nýbrž pouze zpívá.
Jak už jsem napsal výše, ve výběru skladeb nešlo sáhnout vedle, protože všechna tři alba jsou prostě napěchovaná kvalitou. Co mě ale dostalo bylo, jak dobře jim to šlapalo. Všechny ty klasiky odehráli naprosto výborně, až bych řekl bezchybně. Stejně tak zvuk byl úplně perfektní, všechny nástroje byly krásně slyšet. Bylo to fakt jako na albu. Vlastně to bylo tak dokonalé, až jsem se soustředil na jednotlivé muzikanty, jestli to opravdu hrají oni. Ať už šlo o tvrdší kusy z prvních dvou nahrávek jako „On They Slay“, „I Deny“ či „Enthralled in Essence“, nebo experimentálnější jazzové skladby z „Elements“, ve všech polohách to ti mladíci (co ani nebyli na světě, když tyto pecky vyšly) vystřihli bez sebemenších problémů.
Mimo to, že Shaefer v průběhu vystoupení zmínil, že v Black Psu hráli už před osmnácti lety, oznámil také, že Atheist se chystají vydat novou nahrávku, což je příjemná zpráva, kor když člověk právě zjistil, jak skvěle jim to hraje. Klíčové ale samozřejmě bude, jak to půjde se skládáním nového materiálu, nicméně mě to určitě bude zajímat. Otázkou rovněž je, na kolik se v této sestavě stále jedná o Atheist, a ne Till the Dirt, což jak jsem nyní vypátral, je Shaeferova nová kapela, z níž je právě většina mladíků v řadách současných Atheist.
Po až nečekaně vyvedeném koncertu Atheist přišla řada na další žánrovou legendu. Také u Cryptopsy je v sestavě pouze jeden původní člen, bubeník Flo Mounier. Venku mají novou fošnu „As Gomorrah Burns“, která mě teda těžce nebaví. Cryptopsy jsou na rozdíl od Atheist po celé ty roky neustále studiově aktivní, takže mají daleko širší možnost výběru skladeb. A to pro mě, jakožto fanouška zejména prvních dvou alb, může být velká loterie, ovšem je jasné, že bez klasik jako „Slit Your Guts“ nebo „Phobophile“ by nemohli odejít. Vzhledem k názvu turné jsem tak nějak čekal, že se bude hrát dost z jejich prvotiny „Blasphemy Made Flesh“, ale chyba lávky. Tuhle moji nejoblíbenější nahrávku Cryptopsy odbyli pouze jakousi medley, kde sice obsáhli spoustu těch skvělých momentů, avšak daleko raději bych byl, kdyby zahráli celé skladby. Fakt nevím, proč tohle album za posledních dvacet let hrají úplně minimálně.
Největší prostor dle očekávání dostaly klasická deska „None So Vile“, což bylo super, a novinka „As Gomorrah Burns“, což bylo slabší. Hrálo se i z posledních dvou EPeček „The Book of Suffering“, ale všechny tyhle novější kusy pro mě byly převážně hluchými místy. Co mě mile překvapilo bylo zařazení písně „Back to the Worms“ ze starého dema „Ungentle Exhumation“. Spolu s onou „Blasphemy Made Flesh“ medley se pro mě jednalo o nejlepší část koncertu. Po zvukové stránce pak byla z mého místa mizerně slyšet kytara a vůbec se zvuk trochu sléval do sebe. To může být důsledkem jejich chaotické hudby a taky právě místem, kdy jsem stál dost na straně.
Trochu jsem se obával, že Atheist budou pouze pomyslným odškrtnutím si jména ze seznamu dosud neviděných kapel, ale bylo z toho jednoznačně daleko víc. Po všech stránkách nejlepší kapela večera; zvukem, skladbami i vystupováním. Cryptopsy byli lehkým zklamáním, zejména kvůli v podstatě nehraní materiálu z „Blasphemy Made Flesh“, na což jsem se u nich těšil zejména. Celkově bylo však moc fajn vidět tyto dvě kapely pohromadě a logicky měla akce úspěch, o čemž svědčí i to, že bylo vyprodáno.
Napsat komentář