Země: USA
Žánr: heavy metal
Datum vydání: 20.10.2023
Vydavatelství: Metal Blade Records
Seznam skladeb:
01. Velocity (S.E.P.)
02. Relentless
03. Sailor on the Seas of Fate
04. Sacrifice
05. Looking Glass
06. Dark Parade
07. Distant Shadows
08. Down Below
Hrací doba: 44:05
Odkazy:
bandcamp / facebook / instagram
Cirith Ungol, to je pravověrný heavy metal až na strop. Zatímco na počátku osmdesátek každý v Los Angeles najel na glammetalovou horečku, Cirith Ungol vzali do rukou meče a četbu od Tolkiena. To samo o sobě vyžaduje jistou dávku uznání. A nebyli sami, jelikož stoupenců si na této zapeklité cestě našli dost. Jejich první alba „Frost and Fire“ a „King of the Dead“ platí za klasiku žánru, a ani ta pozdější nebyla o moc slabší. Prostě stabilně dobrá kapela. Přesto se zvládla roku 1992 rozpadnout, načež se naštěstí v roce 2015 vrátila.
Jejich současná sestava stále obsahuje takřka všechny zásadní členy, k nimž se roku 2016 přidal baskytarista Jarvis Leatherby, který také stál za návratem této kapely. O tom, jak moc jim to šlape svědčí nedávná studiová nahrávka „Forever Black“, jež je jednoduše skvělá a klidně se může rovnat klasickým zářezům Cirith Ungol. O rok později, tedy v roce 2021, navázali krátkým EPčkem „Half Past Human“ o čtyřech skladbách, nicméně minulý rok v říjnu se připomenuli s další regulérní dlouhohrající deskou „Dark Parade“.
Asi to nebudu nijak protahovat. Cirith Ungol jsou stále ve formě. Jestli vás bavilo „Forever Black“, musí vás bavit i „Dark Parade“. Hodně napoví obal samotný, který značně evokuje právě předchozí nahrávku. Dělal ho tradičně Michael Wehlan, jež stojí za všemi dosavadními ilustracemi Cirith Ungol. Ta nostalgie po vzoru dungeons & dragons z toho doslova ční a stejně tak se děje i po stránce hudební. Tohle je zkrátka heavy metal se všemi jeho klady i klišé.
První „Velocity (S.E.P.)“ je parádní věcí na rozehřátí. Nese se v rozjetějším tempu, má dobré sólo, povšechně dost povedený začátek. O ono kouzlo Cirith Ungol se však stará až následující „Relentless“, která vás začne přišpendlovat svým táhlým tlakem do židle. Naplno se zde objeví jedák Tima Bakera, který celou píseň skrze tvrdé riffy a těžké tempo hrne před sebou. Nastolenou fazónu pak vyšperkuje třetí „Sailor on the Seas of Fate“, kde znovu vládne Baker a riffy Grega Lindstroma a Jimma Barraza. Tato nejdelší skladba na albu představuje epický zážitek, po jakém při poslechu Cirith Ungol bažíte; rozvážně přikrčené heavy / doomové tempo, které ve správný čas upustí ke kvapíku.
Prostřední „Sacrifice“ na mě působí trochu vlažnějším dojmem, nicméně „Looking Glass“ zase maká v předchozím rozpoložení. Baker jede opět naplno a riffy s bicími Roberta Garvena to spolutáhnou celé kupředu. Nevadí ani pomalejší pasáž, během níž se vyřádí sólová kytara. Titulní „Dark Parade“ nabízí všechny již zmíněné postupy, ale nijak pro mě nevyniká. Nicméně musím uznat, že riff kolem páté minuty je teda síla. Staré dobré heavymetalové řemeslo, jen škoda, že vyšumí do ztracena. Poslední „Distant Shadows“ a „Down Below“ nabízí i akustickou kytaru a uzavírají řadovku „Dark Parade“ v poctivém duchu, přestože úrovně prvních tří až pěti skladeb nedosahují.
Kolem a kolem je „Dark Parade“ důstojnou a pravověrnou nahrávkou, na kterou mohou být Cirith Ungol náležitě pyšni. Při porovnávání s „Forever Black“ docházím k velmi podobnému výsledku, avšak aktuální desku bych zařadil o maličký kousek níže. Přeci jenom asi sehrálo v případě předchozí placky určitou roli také ono překvapení, kdy se Cirith Ungol vraceli po mnoha letech, avšak i tak si myslím, že materiál na „Forever Black“ byl o chlup vyrovnanější. To už je ale pouze detail. Zkrátka, pokud chcete slyšet parádně provedený pravý heavy metal, můžete se na Cirith Ungol spolehnout i v případě „Dark Parade“. Jen škoda, že se kapela rozhodla ukončit na konci probíhajícího roku koncertní činnost. Pozvedněme tedy meče a číše, dokud je Cirith Ungol alespoň studiově mezi námi.
Napsat komentář