Datum: 26.04.2024
Místo: Underdogs‘, Praha
Pořadatel: Obscure Promotion
Vystupující: High Command, Cyclone, Midnight
Pokud jde v metalu o nejzábavnější kapely naživo, dobytci Midnight se umísťují hodně vysoko. Měl jsem tu čest na Brutal Assaultu a bylo to jedno z nejlepších vystoupení, co jsem tam kdy zažil. Pocítit jejich energii naplno by však bylo daleko lepší napřímo někde v klubu, což se mi nyní konečně splnilo. Smíchovské sklepení Underdogs‘ nabídlo trojboj High Command, Cyclone a Midnight, takže jsem nemohl chybět.
O Belgické thrashové kapele Cyclone jsem doposud nikdy neslyšel. Jedná se o starou formaci ještě z osmdesátek, která má na kontě však pouze dvě alba. V roce 1993 se rozpadli a až roku 2019 znovu obnovili svoji činnost. V jejich řadách je z dávné sestavy zpěvák Guido Gevels a kytarista Stefan Daamen, zbytek mladíci. To Američany High Command znám moc dobře. Z novějších crossoverthrahových skupin patří k mým nejoblíbenějším. Zejména prvotinu „Beyond the Wall of Desolation“ jsem si ve své době oblíbil velmi, ale i následující „Eclipse of the Dual Moon“ je fajn. Midnight jsou pak tutovka. Jak už jsem poznamenal výše, Athenar a jeho kumpáni v černých maskách, kápích a křivácích předvádějí na koncertech perfektní výkony, což je v metalovém podzemí všeobecně dobře známo. Nepřekvapilo tak tedy, že byl koncert vyprodán.
Prvním vystupujícím v zaplněném Underdogs‘ byli High Command. V Praze vystupovali vůbec poprvé, a bylo to vlastně přesně takové, jaké jsem čekal. Jejich hudba je především o riffech, a ty naživo zabíjely, jak měly. Znatelně vynikla hardcorová povaha jejich stylu, právě vždy, kdy šli z rychlého kvapíku do středního tempa za pomocí riffového přemostění. Odezva publika na sebe nenechala dlouho čekat. Kytarista Razzle začal hraní s černou kuklou na hlavě, kterou zanedlouho zahodil, zpěvák Kevin Fitzgerald si s sebou pak přivezl i meč, jejž neváhal hned několikrát tasit. Vzhledem k jejich středověké tématice to byla vtipná proprieta. Měli čas něco málo přes půl hodiny a uteklo to hodně rychle. Prakticky není co vytýkat, tohle bylo povedené po všech stánkách, i té zvukové, což platí pro všechny tři kapely.
Hlavní otazník večera, veteráni Cyclone, vystoupili jako druzí. Když spustili, docela mě jejich styl překvapil. První dvě písně byl agresivní, hardcorem popoháněný thrash metal, jaký jsem nečekal. Riffy byly ostré, čímž mi připomínali Heathen, avšak na rozdíl od nich měli Cyclone hrubší vokál. Přestože byl koncert povšechně dobrý a bavil, často mi připadalo, že po silném začátku písní, kdy to správně nakopli, jim po chvíli spadnul řetěz a skladby se staly poměrně standardní thrashovou hoblovačkou. Dost tomu také napomáhal fakt, že byly všechny poměrně dlouhé, nebo mi to tak přinejmenším připadalo. Nicméně i přesto se Cyclone ukázali v pozitivním světle, i když na zpětné dostudování si jejich materiálu to nevidím.
Hlavní chod večera ohlásilo odbíjení zvonů, což znamenalo jediné, blíží se půlnoc, tedy Midnight. Jejich styl je totální uctívání osmdesátek a prapůvodní podstaty metalu. Ústřední inspirací je Venom a věřte, že tu venomskou žumpu nedokáže nikdo na světě vykydat lépe. Od začátku bylo jasné, že tohle bude super zážitek, protože nasazení Midnight bylo maximální a energie z pódia, za přítomnosti chtíče a špíny, jenom prýštila. Příliv skokanů takřka neustával, lidé byli ve vzduchu i na zemi, parket hýřil aktivitou a Underdogs‘ se brzy proměnilo v nedýchatelnou saunu, kde jsem se snažil nad hlavami návštěvníků hledat alespoň nějaký čerstvý vzduch. Hrálo se dost z novinky „Hellish Expectations“ a ukázalo se, že její punkový přístup funguje na živo znamenitě. Došlo právě na ty odpíchlejší kusy z ní jako „Expect Total Hell“, „Gash Scape“ a „Nuclear Savior“. Ke konci vystoupení se osvědčila i chytlavá „F.O.A.D“, jejíž refrén se skandoval sborově.
Vystoupení Midnight se správně stupňovalo. Ke konci docházelo na již dá se říci moderní žánrové klasiky. Prasárna „Violence on Violence“ dostala dav do asi největších obrátek, stejně jako vyřvávání hitu „Satanic Royalty“ a samozřejmě také „You Can’t Stop Steel“. Závěr se prostě nesl kompletně v duchu rčení hobluj kurva a hoblovalo se vydatně. Úplné rozloučení obstarala stařičká „Unholy and Rotten“ z prvního dema. Kytarista Commander Vanik si střihl sólo na rukou fanoušků, a poté už Midnight jako hrdinové odložili své nástroje a za vřelého poplácávání po ramenou se vydali skrze dav vstříc šatně.
Co dodat, Midnight splnili svůj vysoký standard a předvedli živelnou podívanou, jakou dokáže nabídnout jen málokterá kapela. Celkově se jednalo o parádní exkurzi do osmdesátek. High Command předvedli rovněž silné vystoupení a klidně bych si v jejich případě dal i větší porci minut. Cyclone byli také dobří a do konceptu večera, jakožto služebně nejstarší kapela, zapadali. Midnight však byli ještě o úroveň výše. Přál bych je vidět každému, kdo to s metalem myslí alespoň trochu vážně. Poslechnout si jejich desky nestačí, protože až naživo Midnight dokonale ztělesňují to, o čem to celé je.
Napsat komentář