Země: Japonsko
Žánr: death doom metal
Datum vydání: 29.03.2024
Vydavatelství: Relapse Records
Seznam skladeb:
01. B.T.C.D.
02. Spontaneous Rot
03. Forced Disorder
04. Sinister Oath
05. Chain
06. Everlasting Spiral
07. Things Infestation
08. Headless Monarch
09. Domains of Black Miasma
Hrací doba: 42:46
Odkazy:
web / facebook / instagram
Japonci byli vždycky divní. Stačí kouknout na nějakou z jejich televizních show. Japonské holky se tam pitvoří ve školáckých minisukních a kluci kolem nich jak idioti hopsají a hrají ty nejbizarnější hry, třeba hádání jejich identity na základě líbání zadků. Opravdu, svět je rozdělen na několik civilizací a ta Japonská je prostě někde jinde. Kulturní rozdíly se samozřejmě zapsaly i do tamní hudby, což je jedině dobře. Bez toho bychom neměli všechny ty ujeté kapely, jež tato země dokáže plodit dodnes. Jejich doménou bývá zpravidla hardcore, noise nebo drone. Dnes ale bude řeč o death metalu. Ten úplně nebývá s Japonskem tolik zmiňován, nicméně mají tam jednu bandu, která je všem vyznavačům zhoubné smrti dobře známa.
Japonsko a death metal, možná trochu překvapivě ke slovům výše, reprezentuje také jeho melodická odnož, tedy žádné prasárny. Známé jsou kapely jako Intestine Baalism nebo Blood Stain Child. Když ale koukneme do hlubších vod, nejde nenarazit na jméno Coffins. Tito tokijští rodáci hrají od roku 1996 a dali si za cíl šířit mučení, smrt a rouhání. Jednoduše zlo v rytmu death doom metalu starého střihu. A už od prvotiny „Mortuary in Darkness“ z roku 2005 se jim to daří znamenitě. Znalci jejich tvorby moc dobře vědí, co čekat i od nynější novinky nazvané „Sinister Oath“. Je to už jejich šestá řadovka a Coffins drhnou pořád to samé.
Mezi všemi studiovými deskami vydali také nekonečno dlouhých či krátkých splitů s jinými smečkami. Na kontě toho mají opravdu tuny, že se v tom sám nevyznám, avšak s jejich stěžejními řadovými počiny jsem obeznámen už léta. Za ten nejlepší považuji „Buried Death“ vydaný v roce 2008. Byl to také můj iniciační kontakt s Coffins. Moc dobře si stále pamatuji na první poslechy, kdy mě jeho primitivnost a brutalita naprosto sejmuly. Brzy na to jsem zjistil, že takhle Coffins znějí i na ostatních plackách.
S Coffins je to jenom o tom, jestli na jejich hru přistoupíte, nebo ne. Jestli toužíte po nějakých žánrových inovacích, jste tu špatně. Jestli chcete technicky vytříbené postupy, jste tu taky špatně. Coffins namísto toho nabízí ukázkově provedený a na kost ohlodaný deathmetalový hnus, jehož hlavní silou je barbarství a zpátečnictví. Nestydí se zandat ani sebedebilnější nápady. Když to tam jednoduše sedí, tak to tam dají. A s tímhle oni umí pracovat. Předobrazy lze vystopovat u Autopsy, Cianide nebo Incantation. Na poměry Japonska tedy Coffins nejsou žádnou podivností, ale právě naopak přímočarou poctou tradičnímu death metalu. Podivnost však vynahrazují hnusem.
„Sinister Oath“ v jejich zajetém stylu pokračuje. Jsou to Coffins v celé své parádě. To znamená další skvělé album. Nejedná se samozřejmě o nic přelomového. Je to prostě jenom moc dobrá deska ze světa death doom metalu, což kolikrát není málo. Kdyby s takovouto jistotou zvládala vydávat své desky každá kapela, bylo by na světě krásně. Po Coffins nikdo žádné změny ani nechce. Já teda vůbec. Naopak, vždy se těším na pravidelnou dávku emocí. Ta se dostavuje už s intrem „B.T.C.D.“. Zní to jako hniloba sama. Zvuk „Sinister Oath“ je naprosto perfektní, lepší už to pro potřeby Coffins snad ani být nemůže. Produkce je zatěžkaná a správně nechutná, nástroje v ní burácí a hluboký zpěv se line jako smrad.
Za nejlepší kusy bych mimo intra uvedl také hned navazující otvírák „Spontaneous Rot“, poté našlapanou „Forced Disorder“ a třeba „Headless Monarch“ se zničujícími kopáky. Ani ostatní skladby ale v ničem nezaostávají. Spolehlivě ničit dokáže svými zlomy i píseň titulní nebo takřka devítiminutový pohřeb „Everlasting Spiral“. Jediné, co jsem na novince nějak nepochopil, je efekt na vokálech v „Chain“. Následující geniálně stupidní tupačka to ale vynahrazuje.
U „Sinister Oath“ není o čem. Pokurveného death metalu není nikdy dost, takže jsem rád, že na Coffins je i nadále spoleh. V porovnání s jejich předešlou tvorbou aktuální nahrávka vyniká především svou produkcí, které se povedlo vystihnout styl a podstatu Coffins opravdu mimořádně. Potěšit může i obal z dílny Axela Hermanna, známého třeba spoluprací s Asphyx, Demolition Hammer, ale třeba i Edguy. Zkrátka, na „Sinister Oath“ se to sešlo náramně, díky čemuž se nebojím toto album označit ještě jako lepší než minulé dva počiny. Zachycuje Coffins ve skvělé formě, tak jak je dobře známe. Radost poslouchat něco tak upřímného a na nic si nehrajícího. Je to prostě žánrovka pro všechny milovníky zkaženého death metalu.
Napsat komentář