Thulsa – Přikryti stíny

Země: Česká republika
Žánr: stoner metal / hardcore punk
Datum vydání: 07.03.2024
Vydavatelství: Kabinet Records

Seznam skladeb:
01. Černý samet
02. Znamení ohně
03. Algoritmus války
04. Nože pod kabátem
05. Nebesebe
06. Ve zvěrokruhu
07. …

Hrací doba: 32:14

Odkazy:
 bandcamp / facebook / instagram

Stonermetalový žánr stál vždycky spíše na okraji zájmu. Svoji největší slávu si užil kolem poloviny devadesátých let, ale jsou kapely, které se mu samozřejmě věnují i nadále, byť těch výrazných opravdu není mnoho. Letošní rok ovšem tomuto stylu přeje, a to i v naší zemi. Dnes bude řeč o brněnsko-pražské formaci Thulsa a její prvotině „Přikryti stíny“.

Thulsa je sice nová skupina, ovšem její členové už mají něco za sebou. Dá se říci, že se jedná o pokračování brněnských Tummo, kteří to zabalili v květnu 2023. Ti se rovněž věnovali stoner metalu až sludgy, takže ta návaznost je tu citelná. Základem Thulsa je tak tummovské trio Jiří, Matúš a Marek, k nimž se přidali Tomáš a Milan. Navíc zpěvák Milan, lépe známý jako Banán, se rovněž jednu dobu objevil i v řadách Tummo. Ono také kde se tento nestor tuzemské hardcorové scény neobjevil. A nejen on. Výčet kapel, v nichž jednotliví členové působili a střádali zkušenosti, je dlouhý. Od „Přikryti stíny“ tak šlo čekat seriózní a dotaženou nahrávku se vším všudy.

Pojetí stylu Thulsa tak nějak odpovídá sestavě. Oni sami se prezentují jako stoner metal s hardcore punkem, a tak tomu také je. Nepřelévají se do sludge metalu, k čemuž by tyto dva styly mohly svádět. Stoner i hardcore tu fungují samy za sebe. Skladatelsky i zvukově má deska „Přikryti stíny“ tvrdý a špinavý výraz. Jejich stoner nepatří k těm pohodovým a do léta dělaným. Pohybuje se převážně v rychlejším tepavém tempu bicích, které doplňují výrazné kytarové riffy. Ty zpravidla načrtnou, kudy daná píseň povede. Thulsa se však nebojí i melodických vyhrávek a samozřejmě dochází i na houževnatá zpomalení. Na tomto zajetém mustru funguje všech sedm stop „Přikryti stíny“. Skladby jsou poměrně dlouhé, mají s jednou výjimkou přes čtyři minuty. Ona hardcorová poloha je zachycena v povšechné náladě a vyznění desky. Hodně dělá přítomnost Banána. Jeho nezaměnitelně naléhavý řev a znovu velice povedená poetika vkusně popisuje životní strasti a boje. Podobně jako třeba v někdejším uskupení Kovadlina.

Když rozdělím nahrávku na poloviny, tak mohu jednoduše konstatovat, že ta druhá mě baví více. „Přikryti stíny“ je jako celek podařená placka, avšak jsou tu dvě položky, jež nevnímám úplně na stejné kvalitativní úrovni jako zbytek. Začátek desky je super. „Černý samet“ vtrhne na scénu dobrým riffem, valivou rychlostí a Banán se hned vytasí s úderným sloganem „BAHNEM, VODOU, KRÁČÍME DÁL“. Rovněž „Znamení ohně“ představí skvělý stonerový riff s typickým zkreslením pro tento žánr. Dále nabídne i kousek náladotvornosti za pomocí znějících zvonů, má dobré tempo, avšak zemitější refrén a následné melodické kytarové linky mě moc neberou. Podobně to platí i pro třetí „Algoritmus války“, jejíž hutnost se snaží vyvažovat nepříliš lákavé melodie kytar.

S „Nože pod kabátem“ už se ale zajede do té správné brázdy, a ta se až do konce neopouští. Čtvrtá skladba má skvělou stonerovou rytmiku a v jejím refrénu Banán dře onu hardcorovou hranu, tak jak má ve zvyku. V následující „Nebesebe“ jsem si oblíbil zejména vyřvávané rčení „PAK SPÁLIT NEBE! A S NÍM I SEBE!“. Jsou tu skvěle vystavěné změny temp, stejně jako vyhrávky ke konci stopy. Obdobně chytlavá je i „Ve zvěrokruhu“, stojící znovu na parádním riffu. Banán v textu opakuje sousloví zatnout zuby, což mi ihned připomnělo časy Hanby. Stává se mi to i v případě slov co dokáže pýcha v „Nebesebe“, kde mám zas hned na paměti Lahar. Některé texty Banána mám uloženy fakt hluboko v hlavě, takže stačí málo, třeba jedno slovo, a hned myslím na jinou věc. Ale nevadí, nevidím to jako vyložené opakování sama sebe.

Vrchol přichází příhodně s koncem alba. Tři tečky, tedy „…“ je silnou vzpomínkou na několikrát vězněnou ruskou spisovatelku Annu Barkovovou, která strávila mnoho let v gulagu. Její báseň pomáhá vyznít už tak vydatnému motivu masivních kytar a neutuchajícímu tlaku. Refrén „O ODPUŠTĚNÍ PROSÍM, PROSÍM O NĚHU“ se zarývá do paměti. O osobním favoritovi „Přikryti stíny“ nemám pochyb.

„Přikryti stíny“ tedy naplnilo očekávání. Po Nikander a jejich titulu „Sekyra prohnaná kolenem“ z roku 2018 je v našich končinách další výraznou stonermetalovou nahrávkou. Pod krásným obalem se ukrývá poctivá a s přehledem složená žánrová placka. Thulsa rozhodně stojí za poslech a jejich debut by si měl dát každý vyznavač tohoto nepříliš frekventovaného stylu.